Viola Fischerová

(*1935, †2010)

Dcera filozofa a rektora olomoucké Palackého univerzity Josefa L. Fischera. Po studiích češtiny a polštiny pracovala v literární redakci Československého rozhlasu, po odchodu do exilu v roce 1968 žila v Basileji, kde vystřídala řadu zaměstnání (mimo jiné byla soukromou učitelkou jazyků, garderobiérkou nebo podomní prodavačkou hrnců). V letech 1972–1977 studovala na basilejské univerzitě germanistiku a historii, později přesídlila do Mnichova, kde učila na střední škole němčinu a pracovala jako redaktorka v rádiu Svobodná Evropa, pro které psala eseje, recenze a připravovala kulturní pořady. Vydala celkem osm velmi ceněných básnických sbírek. Od roku 1994 žila v Praze.
Fischerová vydala množství sbírek poezie. v nakladatelství Meander vyšly celkem čtyři její knížky pro děti: Co vyprávěla Dlouhá chvíle (2005), O Dorotce a psovi Ukšukovi (2007), Jak zvířátka uzdravila smutný dům (2011) a O kočce Mňauce, pejsce Bibině a maminčině lyžařské botě (2011).

ENG

Daughter of the philosopher and rector of Palacký University in Olomouc, Josef L. Fischer. After studying Czech and Polish, she worked in the literary editorial office of Czechoslovak Radio, and after leaving for exile in 1968 she lived in Basel, where she changed many jobs (among other things, she was a private language teacher, wardrobe or door-to-door pot saleswoman). From 1972 to 1977 she studied German and history at the University of Basel, later moving to Munich, where she taught German in high school and worked as an editor at Radio Free Europe, for which she wrote essays, reviews, and prepared cultural programs. She published a total of eight highly prized collections of poetry. She lived in Prague since 1994.
Fischer published many poetry collections. Meander has published a total of four of her children's books: Co vyprávěla Dlouhá chvíle (2005), O Dorotce a psovi Ukšukovi (2007), Jak zvířátka uzdravila smutný dům (2011) and O kočce Mňauce, pejsce Bibině a maminčině lyžařské botě (2011).