Radek Malý: „Vždycky mě fascinovala různorodost živočišné říše.“

Básník a překladatel, vystudovaný germanista a bohemista, ale taky redaktor, překladatel a externí učitel na vysoké škole. Tomu všemu se ve svém životě věnuje Radek Malý, který píše rovněž pro dětské čtenáře. V nakladatelství Meander dosud vydal podzimní příběh František z kaštanu, Anežka ze slunečnic ilustrovaný Galinou Miklínovou, sbírku poezie Kam až smí smích a Počítání oveček, které ilustrovala Anna Neborová, dále pak učiteli oceňovaný Poetický slovníček dětem v příkladech a Příhody matky Přírody s ilustracemi Nikoly Hoření.

Autor rozhovoru: Jakub Pavlovský

 

Kterou činností jste nejraději trávil čas v uplynulých měsících? 
Nejraději jsem pracoval na zahradě. Fyzicky i hlavou.

Můžete říct, že čas strávený v omezeném režimu byl pro vás méně inspirativní? 
Naopak! Inspirace číhala na každém kroku, v každém otevření internetového prohlížeče. Je už pak otázka, jestli a jak s tím naložit. 

Co vás baví na překládání? 
Vyvázání se ze zodpovědnosti za příběh a nápad a propůjčení vlastního citu pro jazyk cizímu autorovi. A radost z hotové knížky.

Čím se podle vás liší poezie pro děti od té pro dospělé čtenáře? 
Poezie pro děti je každá poezie, kterou děti čtou a líbí se jim. Je to úplně stejné jako s poezií pro dospělé – každému se líbí něco jiného. V obou případech se vždy hodí neotřelé nápady a zajímavá slovní spojení.

Jste autorem mimo jiné oblíbené knížky pro děti Příhody matky Přírody. Kam jste chodil na ty neotřelé nápady? 
Pro nápady do této knížky jsem chodil do vzpomínek na své dětství, zčásti strávené v přírodovědném kroužku. Vždycky mě fascinovala různorodost živočišné říše včetně homo sapiens.

Prozradíte, na čem aktuálně pracujete?
Doděláváme jednu knížku o prvním sněhu, což bude obrázková kniha s ilustracemi Marie Štumpfové, a kdo ví, snad konečně s jarem dojde i na pohádky pana Zahrádky. Nejvíc mě ale baví leporela – na podzim vyjde v Meandru Rostík a sedm budíků s ilustracemi Andrey Tachezy.