Iva Pecháčková nejen o velikonočních tématech, která mladé čtenáře dokážou přivést do velké knihovny plné tajemných knih

Oslavy letošních Velikonoc jsou vzhledem k trvající koronavirové pandemii a lockdownu úplně jiné, než jsme zvyklí. Většina z nás je oslaví doma, pouze s těmi nejbližšími. Abychom vám tyto „netradiční“ Velikonoce zpříjemnili, přichystali jsme pro vás rozhovor s Ivanou Pecháčkovou a speciální knižní velikonoční balíček, který vám i vašim dětem jistě udělá radost, i když nebudete moci vyrazit za svými blízkými, na koledu nebo do kostela na Vzkříšení!

Ptal se Jakub Pavlovský

Co pro tebe osobně znamenají Velikonoce? 
Velikonoce jsou pro nás křesťany – a po 1 000 let byly i pro naše předky – největší svátky v roce. Jsou spojeny s mystériem Velké noci, tedy s Kristovým vzkříšením. Poselství Velikonoc lze, byť je to k vysvětlování velmi složité, v několika slovech lidem objasnit tak, že Boží syn, ukřižovaný za naše hříchy, třetího dne vstal z mrtvých a všem, kdo v něho a v jeho vzkříšení věří, se dostane věčného života.

A jak se stavíš ke zkreslenému vnímání Velikonoc většinovou společností?
O smrti se téměř nemluví a většinová společnost užuž přestávala věřit, že smrt vůbec je, dokud se nám sama nepřipomněla – dvacet pět tisíc mrtvých v posledních měsících… Velikonoce se tedy stejně jako Vánoce radši zaměřují na kšeft, i když při zavřených obchodech to má část společnosti orientovaná spíš konzumně v těchto dnech těžší. Ale těžší to teď mají i křesťané, když jsem se teď v postní době dobývala v neděli do rozlehlé olomoucké katedrály, na třech jejích zamčených kovových vratech visela cedule, že maximální kapacita 129 lidí je již naplněna. A stejně to bude i na Velký pátek a Vzkříšení.

Našla bys na těch materialistických nebo spíše pohanských Velikonocích něco pozitivního?
Dětem se samozřejmě moc líbí barvení kraslic, pletení pomlázek nebo když kluci chodí po domech koledovat po dívkách vajíčka a další lidové zvyky. Ale na druhou stranu všechno má své meze. Když americký manžel jedné mé kamarádky viděl o Velikonočním pondělí na Moravě opravdu krutě sešlehaná děvčata, chtěl volat na opilé koledníky policii… 

V Meandru dlouhodobě vychází edice manamana, která se v posledních měsících přehoupla do Nového zákona. Které tituly si už čtenáři můžou přečíst? 
Z novozákonních svazků vyšlo až dosud devět knížek a doporučila bych je dávkovat zvolna – začněte s Ukřižováním s civilními ilustracemi talentované Terezy Marianové. Anebo s Narozením Ježíše a příběhem Jana Křtitele. Jsou to historická a velmi poutavá témata a třeba to mladé čtenáře dokáže přivést do té velké knihovny plné tajemných knih, jíž je Bible. 

Kromě novozákonních příběhů jsme ale vydali i další knížky s velikonoční tematikou. Doporučila bys čtenářům alespoň jednu z nich?
Mně se nejvíc líbí Velikonoční pohádka o kohoutech, bouřce a duze, která vyšla jako poslední knížka Ivana Martina Jirouse za jeho života a hrozně se mu s ilustracemi Luboše Drtiny líbila. Na křest Velikonoční pohádky v hospodě na Neklance do smrti nezapomenu, protože dnes už není ani hospodskej z Neklanky, velký podporovatel undergroundu Petr Bohuňovský ani Neklanka, a hlavně není Magor, jehož svérázné názory na svět a náš život tu moc chybí… A půvabná je pro menší děti také pohádka O velikonočním zajíčkovi od Zuzany Špůrové s obrázky Andrey Tachezy.

Tak Veselé Velikonoce Vám všem!