Doba ledová

Nicolas de Crécy patří mezi přední francouzské komiksové tvůrce a jeho tvorba je vysoce hodnocena domácí i zahraniční kritikou. Ve svém albu Période glaciaire vzdal vlastním uměleckým dílem hold Mekce francouzského uměleckého světa – Louvru. 

De Crécyho album je pozoruhodné samo o sobě – po výtvarné stránce jeho volnou, rozmáchlou, jakoby nervní kresbou a mistrnou prací s kompozicí a komiksovým jazykem, po stránce scénáře příběhem z blíže neurčené, nejspíše postapokalyptické budoucnosti, další doby ledové, kde po pýchách naší dnešní civilizace mnoho nezbylo. Osobití hrdinové na své pouti prázdným světem ledu a sněhu (během níž vypjatě řeší vlastní vztahy a problémy) dospějí až k jedné z perel naší civilizace – Louvru.

De Crécy zde do svého příběhu a svého výtvarného výrazu vtahuje obrazy, sochy a další umělecká díla ze slavné obrazárny. Ovšem zde to již nejsou vrcholná díla našeho kulturního dědictví, nýbrž podivné artefakty, kterým je třeba ve světě bez lidstva a jeho paměti dát nový smysl. O to se, často velmi komicky, ale logicky snaží i de Crécyho hrdinové, čímž nakazí i čtenáře, který je veden k otázkám po povaze umění, o tom, co vlastně z nějakého artefaktu dělá umělecké dílo a proč jsme si právě tato díla vybrali jako ta nejlepší, hodná místa v nejslavnější galerii světa. Kromě svébytného uměleckého díla tak de Crécyho album nabízí neopomenutelnou přidanou hodnotu – procházku sbírkou Louvru (kterou většina čtenářů nemůže znát zrovna důvěrně), která však není jen nudným výčtem, ale velmi inteligentní a hravou výpravou za uměním naší civilizace.

Ostatně nominace na Cenu publika za nejlepší album na prestižním francouzském Festivalu komiksu v Angoulême v roce 2006 mluví sama za sebe.

Ukázka z knihy

Recenze

„Tento komiks je skvělý – už dlouho jsem se u knihy nahlas nenasmála jako zde. Je to příběh z postapokalyptické budoucnosti, kdy došlo k přehřátí Země a přišla doba ledová. Kdo přežil, utekl na jih, a nyní malá skupinka vedená dcerou bohatého muže pátrá po pozůstatcích původní civilizace za pomoci geneticky upravených mluvících psů. Najdou trosky Louvru a snaží se ze zachovaných obrazů odhadnout, co to bylo za civilizaci, která nepsala, ale malovala a většinou dost podivné věci (nahé ženy, létající děti – anděly, ohnivé katastrofy). Jsou zde překreslena světoznámá díla a na konci knihy je i rejstřík, o co se přesně jedná a kde v Louvru si můžete originály prohlédnout. Je to inteligentní, vtipné, má to atmosféru a krásnou kresbu. Nicolas de Crécy je respektovaný francouzský autor – četla jsem od něj již komiks Salvatore, kde to byla spíše bajka s hlavním psím hrdinou, který staví automobil, aby se dostal za svou láskou, ale Doba ledová se mi líbila o dost více. Mohu jen a jen doporučit.“ – @knizku.kafe.a.klid