Nechte děti zahořet láskou ke čtení: stručný úvod k dětskému čtenářství

Někdy ty nejzřejmější věci přehlížíme, znovu vymýšlíme kolo a oklikou objevujeme Ameriku.  A může to platit i pro dětské čtenářství. Pod náporem technologií a spousty dalších aktivit, které se dětem nabízejí, jako by bylo potřeba cestičku ke čtení dětem klestit namáhavěji než kdy dřív. A protože se na nás stále častěji obracejí rodiče i jiné pečující osoby s dotazem, jak přivést děti k četbě, domluvili jsme pro vás spolupráci s odbornicemi z projektu Mravenčí chůva a postupně se můžete těšit na krátkou sérii tří článků, které vám pomohou se v problematice zorientovat.

Zatím jsme pro vás sepsali krátký úvod, který má za úkol vás trochu nevést. Neslibujeme zaručený návod, ani nápady, které vás „vystřelí z ponožek“. Dětská literatura je víc než jen příběhy; je to brána k představivosti, vědění a rozvoji osobnosti. Jako malé nezávislé nakladatelství věnující se dětským knihám vydáváme každý titul s vědomím, že právě ten může mít dopad na rozvoj malých čtenářů.

Proč je čtení pro děti důležité?

Nejdřív si zopakujeme trochu suchých informací o tom, proč je čtení základem rozvoje dítěte. Přináší:

• Zlepšení jazykových dovedností: Čtení dětem představuje novou slovní zásobu, větnou strukturu a způsoby vyjadřování myšlenek.
• Podporu kognitivního rozvoje: Knihy stimulují kritické myšlení, řešení problémů a porozumění složitým konceptům.
• Podporu empatie: Prostřednictvím příběhů se děti učí vidět svět z různých perspektiv, což podporuje emocionální inteligenci.
• Rozvoj kreativity a představivosti: Čtení otevírá světy mimo bezprostřední okolí dítěte, umožňuje jim snít a představovat si.
• Budování koncentrace a disciplíny: Akt čtení vyžaduje soustředění, což dětem pomáhá rozvíjet schopnost soustředit se na delší dobu.

Kdy se dítě může stát čtenářem?

Dítě se může stát čtenářem od velmi útlého věku, ještě předtím, než zná písmena nebo slova. Cesta často začíná už v kojeneckém věku, když jsou děti vystaveny knihám prostřednictvím sdílených čtenářských zážitků s pečovateli. Pro tenhle účel jsme rozjeli naši populární edici REPOLELO, v níž vycházejí knížky určené nejmladším dětem. Proces, jak se dítě stává čtenářem, lze vnímat jako kontinuum:

1. Raný vývoj čtenářské gramotnosti (0-3 roky):
• Expozice: Děti si užívají, když jim někdo čte, což jim pomáhá rozvíjet poslechové dovednosti a porozumění rytmům jazyka.
• Interakce: Leporela s jasnými obrázky a jednoduchým textem zapojují kojence, povzbuzují je k otáčení stránek a interakci s příběhem.
2. Vznikající čtenářská gramotnost (3-5 let):
• Rozpoznání: Děti začínají rozpoznávat písmena, slova a zvuky. Mohou si oblíbit určité knihy a „číst“ je tím, že si je pamatují.
• Zájem: Obrázkové knihy s opakujícím se textem a rýmy v této fázi skvěle posilují jazykové vzory. Děti, které umí někreré knihy nazpaměť zažívají pocity hrdosti a radosti z nabyté dovednosti. 
3. Začínající čtení (5-7 let):
• Dekódování: Děti začínají dekódovat slova a rozumí tomu, že písmena odpovídají zvukům. Začínají číst jednoduché věty.
• Porozumění: Jednoduché příběhy, které odpovídají jejich úrovni čtení, pomáhají budovat dovednosti porozumění.
4. Plynulé čtení (7-9 let):
• Samostatnost: Děti mohou číst složitější texty samostatně a začínají objevovat různé žánry.
• Kritické myšlení: Začínají klást otázky k textu a spojovat jej se svými vlastními zkušenostmi.
5. Pokročilé čtení (9+ let):
• Zkoumání: V této fázi děti čtou pro potěšení a informace. Mohou si vyvinout preference pro určité žánry nebo autory. Trendy naznačují, že děti rády sáhnout po encykloepdiích nabitých informacemi.
• Analýza: Pokročilí čtenáři mohou analyzovat a kriticky hodnotit, co čtou, diskutovat o tématech, postavách a zápletkách.

Co ovlivňuje čtenářské návyky dětí?

Sebelepší kroužek, kvalitnější školka nebo škola (jakkoliv i tyto instituce mají nezanedbatelnou roli v cestě dětí ke čtenářství) nenahradí vliv rodiny. Jaké jsou další faktory, teré hrají klíčovou klíčovou roli?

• Vliv rodiny:
• Kultura čtení: Domácnost, která si cení čtení, přirozeně povzbuzuje děti, aby se chopily knih. Pravidelný rodinný čas pro čtení, snadná dostupnost knih a rodiče, kteří sami čtou, jsou pro děti těmi nejlepšími průvodci.
• Včasné vystavení knihám: Čtení dětem od kojeneckého věku buduje pevné základy. Nejde jen o samotné čtení slov, ale i o diskuzi o příběhu, ukazování na obrázky a sdílení čtenářských zážitků nebo obecně společné přítomné chvíle.
• Škola a vyučovací metody:
• Kurikulum: Školy hrají významnou roli v rozvoji čtenářské gramotnosti. Efektivní programy, které zahrnují různé žánry a kultury, pomáhají rozšiřovat dětské perspektivy a přitáhnout děti ke knihám.
• Učitelé jako vzory: Nadšení učitelé, kteří podporují čtení ve třídě, inspirují žáky k tomu, aby objevovali knihy i mimo povinnou četbu.
• Vliv vrstevníků: Děti často přebírají čtenářské návyky od svých vrstevníků. Třídní čtenářské výzvy, knižní kluby a sdílené čtenářské zážitky mohou motivovat i váhavé čtenáře.
• Adolescence:
• Změna zájmů: Jak děti dospívají, jejich čtenářské preference se mohou měnit. V lepším případě se mohou se přiklánět k žánrům, které odrážejí jejich zkušenosti, jako je literatura pro mládež nebo nebeletrie vztahující se k jejich zájmům, v horším případě může přijít i poměrně dlouhá pauza od čtení jako činnosti, se kterou tráví svůj volný čas. Není ale potřeba klesat na mysli, i se čtenářstvím platí, že co se v mládí naučíš, později jako když najdeš…
• Kritické myšlení: Je-li dobře postaráno o rané dětské čtenářství a nepřáválcují-li ho jiné aktivity nebo prosté teenagerovské popření dosavadního, dospívající rozvíjejí sofistikovanější čtenářské dovednosti, což jim umožňuje hlouběji se zabývat textem, analyzovat témata a klást otázky týkající se narativu.
• Vliv technologie a internetu považuje drtivá většina rodičů v cestě za dětskou láskou ke čtení spíš za protivníky než spojence. Ovšem i ty se dají využít jako podpůrné prostředky: 
• Digitální čtení: E-knihy a audioknihy zpřístupní čtení zejména dětem zvyklým na moderní technologie. Audioknihy pomůžou přežít třeba delší cesty autem nebo to „za vás občas vezmou“ během večerní rutiny, když vám na čtení nezbývá energie.
• Informační přesycenost: Internet poskytuje obrovské množství informací, což může být až ochromující. Čas vyhrazený pro čtení může děti učit soustředění na jednu věc, zklidnění a dopřejete jim i mentální odpočinek.
• Interaktivní média: Vzdělávací aplikace a interaktivní knihy mohou zlepšit čtenářské dovednosti, ale měly by doplňovat, nikoli nahrazovat tradiční čtení.

Čtení je zkrátka proces, který ovlivňuje řada věcí. Některé máme šanci ovlivnit více, jiné méně, ale rozhodně není třeba propadat chmurám, když dítě nečte, ačkoliv se stavíte na hlavu, nebo když se z vášnivého čtenáře třeba v pubertě stane nečtěnář. Jako u všeho v dětském věku platí, že se střídají různá období. Důležité je už v raném dětství zasadit semínko vášně pro čtení a opečovávat ho až do puberty, i když plody bude dítě sklízet možná až v dospělosti. 

Zajímá-li vás, jak na takové zasazení a opečovávání, sledujte náš blog a těšte se na články od Mravenčí chůvy.