Slavnostní zahájení 11. ročníku festivalu Děti, čtete?
Letošní, již 11. ročník festivalu Děti, čtete? (největšího svého druhu v Čechách!) probíhá poprvé netradičně na podzim, a nebýt nešťastné covidové situace, protáhl by se do dlouhých 4 měsíců a 7 lokací napříč republikou. Festival jsme ale ještě stihli zahájit v naší milé Werichově vile Kampě.
Už od rána hlásili déšť, hodně mraků a taky zimu. Ve svetrech a dlouhých kabátech jsme se začali k odpoledni scházet u Mlýnské Kavárny a doufali, že se do toho podzimního nečasu bude chtít alespoň pár dětem (nebo spíš rodičům, protože děti takové přízemnosti jako počasí neřeší).
Naďa Pažoutová během úvodní besedy a interaktivního workshopu v podkroví Werichovy vily představila svoji knihu Vilma běží o život (Albatros, 2019, ilustrovalo studio Tomski&Polanski). Děti malovaly a luštily kvízy, poslouchaly písně a autorčino napínavé čtení z knihy.
Už už jsme v podkroví začali chystat prostor pro výtvarnou dílnu Evy Koťátkové, když jsme ze starých těžkých dřevěných trámů uviděli klesat prach... Slunce! A ven!
Na travnatém dvorku Werichovy vily táhnoucím se kolem Čertovky vytvořila Eva Koťátková s pomocí dětí dlouhý Černošický potok. Takový, jaký Eva sama ilustrovala v knize svého tatínka Petra Koťátka: Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (Meander, 2019, nominace na cenu Magnesia Litera, katalog White Ravens 2020). Do něj děti vkreslovaly a vlepovaly různé tvory, věci i tvary, které potřebovali péči paní Majerové stejně jako ostatní postavy z knihy.
Celá zahrada praskala ve švech a nastaly krásné slavnostní chvíle - pan místostarosta Prahy 1 Petr Burgr popřál festivalu společně s jeho zakladatelkou Ivou Pecháčkovou to nejlepší do 11. ročníku, rozkrojil tradiční dort z Erhartovy cukrárny s festivalovými motivy a všem přítomným dámám, které také za festivalem stojí, rozdal luční kytice od výtvarného projektu Plevel.
Pak se ujala slova naše vzácná autorka Daniela Fischerová, přečetla pár říkadel z leporela Plác! Tác! Bác! (Meander 2019, ilustroval Jakub Kouřil), ale povětšinou bavila děti i všechny dospělé svou nezaměnitelnou improvizovanou konverzací. Na závěr, za doprovodu malebné červánkové Kampy, na kytaru zahrála a zazpívala Anna Hokešová a spontánně se k ní ve zpěvu i tanci přidaly děti, které vydržely až do konce. Byly to nezapomenutelné chvíle.
I když se festival v jeho původní šíří bohužel neuskutečnil, a tento rok s velkou pravděpodobností ani neuskuteční, děkujeme všem dětem, rodičům, autorům a Werichově vile za tak milé setkání plné kvalitní literatury.
Za festival a nakladatelství, Ariana Tenčlová
