Příroda je mocná, je tu pro nás a my pro ni

„Náš svět funguje hezky jenom tehdy, pokud je v rovnováze…,“ říká v rozhovoru Kateřina Blažková, autorka knížky Mízovník, který ilustrovala Petra Waldauf Slabá. Je vyprávěním o přátelství, rodinných vztazích a lásce, ale i napínavým a strhujícím fantasy, a zabývá se také tolik aktuálním tématem – vztahem člověka k přírodě a planetě.

Svět knihy Mízovníku je velmi nápaditý a pestrý. Kde jste čerpala inspiraci při vytváření tohoto světa?

Inspiraci nacházím hlavně ve svém mozku. Když píšu, „já je někdo jiný“, jak to tvrdíval můj oblíbený prokletý básník Arthur Rimbaud. Jako kdyby mi někdo našeptával…

Velkým tématem knihy je ekologie a vztah člověka s přírodou. Jak důležité je pro vás toto téma v současné literatuře?

Miluju stromy, jezera, potoky, moře, hory, lesy, pouště… Miluju prostě přírodu, a o ní jsem v knize psala. Bojím se o ni. Ale zároveň miluju a obdivuju lidstvo a pokrok. A bojím se o něj. Nechtěla jsem v knížce nikoho poučovat a někomu kázat. Bohužel to tak možná vyznělo. Což nebyl záměr. Téma ekologie mám jinak dost plné zuby, když to řeknu upřímně. Slyšíme a vidíme jej všude kolem nás, a leckdy je bohužel toto důležité téma až pokrytecky zneužíváno…

Petra Waldauf Slabá vytvořila ke knize nádherné ilustrace. Měla jste již před tvořením knihy nějakou představu, jak by ilustrace měly vypadat?

Nikdy nemám představu o obrázcích. Nechávám plně volnou ruku ilustrátorům. A fantazii každého jednotlivého čtenáře. Vrbici jsem si například představovala jinak, než jakou ji dala podobu Petra, ale to je úplně jedno. Její fantazie se mi strašně moc líbí a jsem z její práce nadšená.

Plánujete svět Mízovníku někdy rozšířit o další knihu?

Neplánuju. Píšu jinou knížku. Děj se bude se odehrávat ve 25. století částečně na Zemi a částečně na Měsíci.

Co byste byla ráda, aby si čtenáři odnesli z četby Mízovníku?

Přála bych si, aby o věcech přemýšleli. Uvažovali. Samostatně. Po svém. Aby si nenechali nic nabulíkovat a příběh si zpracovali tak, jak se jim to líbí a jak to sami cítí. Mízovník je sice pohádkou, ale zároveň i vzkazem, že: Nic se nemá přehánět a všeho moc škodí! Příroda je mocná, je tu pro nás a my pro ni… Chovejme se s k ní s velkou pokorou, ale zároveň se nebojme si jejích krás užívat a radovat se z ní. A proto, abychom o ni nepřišli, uvažujme, jak se o ni starat, jak o ni pečovat, hýčkat ji, ale zároveň nezapomínat sami na sebe! Pak máme naději. Náš svět funguje hezky jenom tehdy, pokud je v rovnováze…

Ptala se Dominika Tesařová.