Všichni, co nebyli v Havlíčkově Brodě na veletrhu se ptají

 

Všichni, co nebyli v Havlíčkově Brodě na veletrhu se ptají, jaké to bylo v Havlíčkově Brodě, tak sem teda přepíšu zprávu, kterou jsem o HB podávala kamarádovi Mikimu Hermanovi z www.citaren, až někam za irelandské moře. Veletrh mívá přátelskou atmosféru, ale zjistila jsem, že nemá cenu tam trápit autory - na čteni a dokonce ani na prosté autogramiády na stánku nikdo nechodí. Loni jsem tam pozvala čtyři autory čerstvě vydaných knížek, ale ani Vráťa Brabenec, který když zjistil, že v kavárně Obratník, kde má číst, není ani mikrofon, tak aspoň troubil na ságo, ovšem kromě jednoho stařečka, kterej se té kakofonie šíleně lekl, posluchače nepřivábil. (Ze žalu jsme se pak s Vráťou večer přejedli a přejásali). Matěj Forman teda spěchal domů a na Violu Fischerovou přišlo sotva tucet lidí. Opravdu veškerá účast všude prakticky žádná... Nevim, jestli si tam lidi jenom chodí nakoupit knížky nebo se neví o tom, že ta čtení jsou a kde (narychlo jsme tam vylepovali aspoň plakátky). Lucie Lomová (jediná autorka, kterou jsem tam letos vezla) byla oprávněně otrávená, když na autogramiádu jejího slavného komiksu přišlo sedm lidí. Tak dobře, je to šťastný číslo, udělala tam aspoň velkej rozhovor se vzdělaným novinářem z Instinktu.
 
Po večírku na radnici jsme spolu komorně poseděly u Slunce s Lucií a její spolužačkou z gymplu Irenou Douskovou – vtipný, chytrý holky, který se už tak znají, že jim stačí spolu mluvit víceméně v narážkách. Vydaly v mládí společnou sbírku básní a už dávno spolu měly udělat nějakej parádní komiks – jsou na to zralé.
A Irena Dousková měla na svým čtení narváno a lidi se řehtali daleko víc, než na Vieweghovi a ten mluvil o své nové knize s hlavními hrdiny anděly a to tak dobře, že se mi zdá skvělá, aniž vůbec ještě vyšla...