Svět knihy 2009

 

Veletrh ve stanu jsme přežili – sláva! Nebylo to nakonec až tak hrozné, jak jsme se obávali – zvenčí sice vypadal stan s namalovanými okny na místě vyhořelého levého křídla Průmyslového paláce dost nepatřičně, ale uvnitř to vypadalo skoro jako každý rok. Pokud tedy zrovna člověk nezvedl nad něčím oči v sloup – to si pak rychle uvědomil, že už není pod tou řemeslně překrásně provedenou litinovou klenbou s dřevěnými sklípky. Uvnitř to tedy šlo, zvenčí bída a zmar. Incheba (nebo kdo je vlastně nájemcem za komunistů velmi pečlivě udržovaného Výstaviště) nechává okolí paláce nemilosrdně chátrat. A aby se vystavovatelé a návštěvníci nemohli producírovat zvenčí křídla, kde už hrozí i úrazy po pádu do všemožných puklin a rozvalin původně malebných teras, všechny boční vchody byly Inchebou pečlivě zamčené na fortelné visací zámky. Teprve když se teplota na slunci ve stanu vyšplhala ke třicítce, zareagovali na stížnosti saunujících se vystavovatelů U spálené Kočky (jak to kdosi na našem stánku trefně nazval) a konečně otevřeli i všechny boční dveře dokořán.

 
Náš opět společný stánek deseti nezávislých letos návštěvníci vychvalovali a myslím, že právem. Juraji Horváthovi se povedlo vymyslel určitě ten nejlepší, jaký jsme kdy měli, se všemi různými vychytávkami. Navrhli jsem ho schovat a postavit v přibližně stejné podobě i příští rok.
 
Pořady přímo na stánku taky probíhaly v tom mumraji a hluku poměrně v pohodě, Vaculík dokonce zpíval a to i v polštině, když si pro jeho knížku přišla překladatelka Violy Fischerové Dorotka Dobrew s polskou nakladatelkou z Wroclavi.
 
Výbornou kávu, nejlepší na veletrhu, jako každoročně obstaralo FRA, průběžné svačinky pro všechny nakladatele uprostřed arény zase pohostinný Baobab.
 
Když jsem přečetla z Legendy o sv. Václavovi, obvinil mne jeden vzdělaný čtenář a příležitostný nakladatel, že jsem použila v knize bohužel zrovna tu legendu o Paládiu Země české koncipovanou v nejméně přijatelném byzantském stylu, byť jsem měla k dispozici sedm dalších verzí pro naši českou historii daleko vhodnějších. Byl velmi zklamán. Vysvětlila jsem mu, že si nemůžu pomoct, ale zrovna tuhle mám nejraději :-(((