Rukopisy

Pokaždé, když v mailu najdu nějaký úžasný rukopis a je mi jasný, že ho zase musím odložit na další dvouletku (teď je ediční plán plný prakticky do konce roku 2007 a to jsem ještě jeden komiks velmi dobrého autora letos byla nucena z finančních i jiných důvodů nakonec vyřadit), zabývám se myšlenkou, že bych měla ukázky z došlých rukopisů dávat rovnou na web, kde by čtenáři sami mohli rozhodnout, který z nich by nakonec měl právo spatřit světlo světa v krásné knížce. Někdy skutečně ad acta SLIBNÉ RUKOPISY odložím nenávratně NĚCO, co bylo daleko lepší knížka, než ta, kterou jsem se rozhodla začínající autorce vydat třeba předloni a které se prodalo všehovšudy 200 výtisků. Ale člověk prostě dělá chyby a s čím dál omezenějšími prostředky je rozhodování, co a jak vydat, stále těžší. Nechci vycházet vstříc průměrnému vkusu napříč p.t. čtenářstvem, ale někdy si vážně říkám, nebylo-li by lepší, kdyby do toho mluvilo víc lidí.