Lingvistické pohádky Petra Nikla podruhé

 

Tentokrát pár slov o křtu knížky 5. října 2006 ve Švanďáku – byl tam neuvěřitelnej bengál a já se nezmohla na odpor ani na slovo.
 
Když jsme s Petrem po prázdninách tiskli pohádky v TRICU, bavili jsme se o křtu, kdo co přečte a jaká hudební vložka a tak, a Petr zrovna s Lakomýma Barkama týden předtím dotáčel druhé cédéčko, tak řekl, že tři čtyři Barky přivede na křest do kafárny – jenže jich přivedl asi dvacet! Hned začaly likvidovat stoly, kde měl sedět autor a tzv. kmotra knihy Věra Jirousová s proslovem a herec Viktor Limr za knihou a mikrofony, že nepotřebujou, zato šatnu, aby se měly kde převléct. „No, chtělas divadlo, ne?“ zpražil mě Petr, když jsem se snažila uhájit jeden stoleček a jednu židličku na pódiu alespoň pro tzv. kmotru Věru, na kterou nebylo za bariérou na pódium nastoupivších Barek vůbec vidět.
 
Ale to už copatý holky v pružkových ponožkách spustily randál a všem spadla pusa. „To jsem netušil, že existuje alternativa taky v dětských pěveckých sborech,“ poznamenal Viktor Limr, když jsme se poněkud vzpamatovali a začali číst z knihy a drželi ty řeči, co jsou při křtu léta piplané knížky třeba.
 
„Teda odcházel jsem úplně nabitej,“ poznamenal den na to. To je tedy pravda, Barky nabily energií všechny na tři dny a po jejich rapu s Petrem z knížky (kterou dostaly patnáct minut předtím) mi bylo líto, že mě nenapadlo zavřít do ní i to jejich cd.