Ferlinghettiho umění v GHMP

 

Sešli jsme se v Domě U Zlatého prstenu po devíti letech od NONSTOP FERLINGHETTI – Miloše Zábranského, režiséra, který u Salvátora nonstop čtení točil, jsem skorem ani nepoznala. Bylo to strašně příjemný – Mirek Vodrážka, u něhož Ferlinghetti tehdy bydlel, na vernisáž zhudebnil báseň Rivers of Light, kterou Lawrence u nich doma složil, a tím svým typickým způsobem ji předvedl. Jařab o Ferlinghettim může mluvit dvě hodiny a bude to čím dál zajímavější (v březnu má ještě přednášku k výstavě v Městské knihovně).
 
Akorát mladý herec (nebo snad nadějný básník?), který z té skvělé poezie četl, se nenaučil vyslovovat anglické názvosloví – což byla ale jediná vada na kráse té parádně udělané výstavy (Asi nějak takhle jsme si ji představovali, když Ferlinghetti v 98. uvažoval o tom uspořádat ji napřesrok v Praze). 
 
Kresby a obrazy jsou promyšleně kombinované s úryvky z básníkova díla a jeho svérázné nelíbivé malování na pomezí mezi figurativní malbou a abstraktním expresionismem asi hodně lidí překvapí. Jitce Hlaváčkové, mladé zapálené kurátorce, se podařilo dohledat plno fotek a dokumentů z Ferlinghettiho pražské návštěvy – prostě většinu toho, co jsme za ta léta už téměř poztráceli (Já našla jen pár deníkových zápisů z té doby - dokonce nemůžu najít ani podklady ke knize a tiskárna v Pardubicích, kde jsem ji tiskla, už dávno neexistuje – to je teda symptomatické, jak říká teoretik chaosu Mirek Vodrážka).